PRAMENY V POLABÍ

 

 

 

 

 

 

Polabské minerální prameny mají společný zdroj v hluboké akumulaci. Všechny jsou jímány vrty. Některé vlivem přetlaku z vrtů přirozeně vyvěrají. Západní část (Poděbrady, Sadská) je zachycena v menších hloubkách (cca 100 m) a má silnou mineralizaci. Ve východní oblasti jsou minerální vody zachyceny v hloubkách cca 400 m a mají mineralizaci velmi silnou.

Pravděpodobným zdrojem CO2 pro celou oblast je místní sestava zlomů na východě (Luková, Chudeřice, Kosice). Tomu odpovídá vysoká mineralizace i obsah CO2 ve východní části. Směrem na západ pak obě hodnoty klesají až na polovinu (Kersko).

Složení mají všechny prameny obdobné: s vyšším obsahem sodíku, stopami sirovodíku, a menším obsahem železa.

 

 

 

ZÁPADNÍ OBLAST

 

V západní oblasti je typickým zástupcem Poděbradská minerálka. V samotných Poděbradech ji můžeme ochutnat z několika vrtů, které se složením příliš neliší. V blízkém okolí je z více vrtů jímána pro plnírnu.

Níže uvedené přístupné vrty v širším okolí poskytují minerální vodu typově podobnou. Vrty západně od Poděbrad mají však nižší mineralizaci, východněji položený Velký Osek naopak mineralizaci vyšší. Nejpodobnější Poděbradce je minerální pramen v Koutech. Vrt Sadka má vyšší mineralizaci, než by odpovídalo jeho poloze. Je to také jediný zdroj v oblasti, který je bez železa a sirovodíkového zápachu.

V oblasti byly dříve přístupné i další prameny. Mezi Pečkami a Velkými Chvalovicemi je to Pečecká kyselka, která byla zachycena vrtem hlubokým 185,4 m již v roce 1912. Byla dostupná asi do roku 1988. V roce 2014 byl starý vrt rekonstruován. Nyní je funkční, ale nepřístupný. Pravděpodobně je udržován jako záložní zdroj pro Poděbrady.

Na východě oblasti byl do roku 2008 přístupný vrt OP-4 v obci Vrbice. Hydrogeologický vrt o hloubce 361 metrů poskytoval kyselku mineralizace až 5147 mg/l, s nižším obsahem CO2. Po provedení zkoušek byl upraven pro odběr z horizontu výskytu minerální vody (232 – 222 m) a ponechán k místnímu využití (8). Vydatnost vrtu kvůli malé propustnosti vodonosné vrstvy byla malá (0,6 l/min). Tento vrt byl v roce 2009 zlikvidován (Stavební Geologie Č.B.).

 

  

 

 

1.         Kersko

2.         Kostelní Lhota

3.         Velký Osek

4.         Sadská

5.         Kouty

 

Srovnání pramenů

 

 

VÝCHODNÍ OBLAST

 

Ve východní oblasti, severně a východně od Chlumce nad Cidlinou, proběhl v 60tých a 70tých letech rozsáhlý hydrogeologický průzkum. Bylo při něm zhotoveno více než 20 průzkumných vrtů, kterými se většinou podařilo zachytit kyselky. Informace o přesné poloze a současném stavu všech vrtů jsou těžko dostupné.

Tři níže popsané vrty jsou dodnes funkční a umožňují volný odběr kyselky.

O ostatních vrtech s přelivem nejsou žádné současné informace. Jedná se o vrty NB12 – dvůr Ostrov, NB – 19 dvůr Oktaviánov.

Pravděpodobně však budou uzavřeny, podobně jako vrt NB5 – Kosice  (50°10'24.510"N, 15°31'21.211"E).

 

 

 

 

 

 

6.         Luková

7.         Mlékosrby

8.         Chudeřice

 

 

 

 

 

Nejvýchodnějším zachyceným pramenem labské oblasti je vrt ve Všestarech. Je nejhlubší, minerálka je však už dost slabá.

 

 

 

 

 

 

9.         Všestary

 

Srovnání pramenů