MĚŘENÍ PARAMETRů

Při návštěvě pramenů provádím vlastní měření hlavních parametrů. Tato měření slouží k ověření údajů z literatury. Zjištění výraznějších změn signalizuje změnu stavu daného pramene.

Jednoduchými prostředky lze měřit teplotu, vydatnost, obsah CO₂ a vodivost.

Měření teploty

Teplota pramene a její proměnlivost v čase souvisí s hloubkou oběhu. Stálost teploty v průběhu roku naznačuje dostatečnou hloubku oběhu. Takové prameny jsou bezpečnější než mělké prameny s nestálou teplotou.

K měření teploty lze použít jakýkoliv teploměr. Nejvhodnější je jednoduchý elektronický s externím vodotěsným čidlem, který je odolnější než skleněný, a s vhodným čidlem má kratší dobu ustálení. Protože teplota je důležitá pro stanovení dalších parametrů (CO₂, vodivost) je třeba aby teploměr byl dostatečně přesný. Běžné teploměry mají chybu i 1°C. Proto je třeba teploměr porovnat s ověřeným měřidlem a vybrat vhodný kus.

Zde používám teploměr ověřený podle normálového měřidla v bodech 0°C a 25°C s chybou menší než 0,1°C.

Měření vydatnosti

Je nejjednodušší, je jenom třeba mít s sebou vhodnou širší nádobku se známým objemem a stopky.

Měření obsahu volného CO₂

Obsah CO₂ udává, jak silně je minerálka nasycená (perlivá). K orientačnímu měření v terénu se obvykle používá Härtlův přístroj. Podrobný popis přístroje, včetně způsobu měření je popsán v tomto dokumentu (publ. se svol. autora).

Originální přístroj je obtížné sehnat. Pro amatérská orientační měření lze jednoduše vyrobit jeho náhradu, která je navíc nerozbitná a do terénu vhodnější. Návod zde.

Měření vodivosti

Vodivost je parametr, který dává představu o celkové mineralizaci minerální vody. Stanovení celkové mineralizace vyžaduje náročnější vybavení. Měření vodivosti je jednoduché a pro vzájemné porovnání stupně mineralizace mezi jednotlivými prameny stačí.

Ostatní výše uvedené parametry je nutné měřit přímo z odběru, vodivost je naopak vhodné měřit z odebraného vzorku v domácích podmínkách. Vodivost silně závisí na teplotě, přičemž koeficienty závislosti dále závisí na konkrétním složení minerálky. Pro porovnatelnost výsledků je tedy třeba všechna měření provádět při standardní teplotě (25°C).

Rovněž rozpuštěný CO₂ měření ovlivňuje, vzorek je třeba nejprve odplynit.

Před měřením vzorek přelijeme do měřící nádobky a necháme za občasného promíchání vytemperovat na stanovenou teplotu. Pokud má vzorek správnou teplotu a nepozorujeme už další uvolňování bublinek CO₂, lze vodivost změřit běžným (i teplotně nekompenzovaným) konduktometrem.

Hodnoty vodivosti do 31.5.2017 byly měřeny analogovým měřičem EC31, který se ukázal být nevyhovující pro velkou nelinearitu v oblasti vyšších vodivostí. Od 1.6.2017 jsou vodivosti měřeny měřičem Voltcraft LWT-01.