LOKALIZACE PRAMENů

Významné prameny není většinou problém nalézt. Bývají opatřeny altánem, či přístřeškem a vedou k nim značené odbočky turistických tras. Poloha v mapách je u nich dobře označena.

I zde jsou však výjimky. Třeba výborný pramen Agnes je ukryt v terénu, bez zřetelné přístupové cesty.

U méně významných pramenů už je hledání obtížnější. Například Hanovské kyselky lze bez GPS nalézt jen obtížně.

Drobné zdroje, které nejsou nijak udržovány a které nemají ani znatelný odtok, jsou ještě problematičtější. Najít Hoštěckou kyselku v létě je spíš otázkou štěstí i s dobrou GPS.

Nejvhodnějším obdobím pro hledání těchto pramenů je zima, či časné předjaří. Tehdy nejsou kryty vegetací a dají se dobře vyhledat podle rezavého odtoku (jsou-li železité). V létě je rozhodně lepší vybavit se GPS, a hlavně předem si ověřit polohu z více zdrojů. K tomu bych chtěl přispět i těmito stránkami. Souřadnice, které uvádím, jsou ověřené místním měřením, či jiným nesporným způsobem (například pomocí fotomap).

I když známe přesné souřadnice, často není z map patrný nejschůdnější přístup. Dobré popisy jsou v dokumentu Minerální prameny Tepelska (0). Popisy na těchto stránkách jsou k datu návštěvy pramene, protože stav se samozřejmě časem mění. Pěšinka během jednoho dvou let může zcela zarůst, zvláště u méně významných pramenů.

Pro jednoduché hledání si lze načíst pomocí QR kódu mapu oblasti a uložit body do aplikace Mapy.cz. V terénu se pak obejdeme i bez signálu.

Spolehlivost zdrojů

Minerální prameny Tepelska (0):

Zde uváděné GPS souřadnice jsou většinou poměrně přesné (odch. do 10 m v případech které jsem porovnával v terénu), ale obsahuje i evidentní chyby (např. přehození údajů u Hanovské kyselky a Dřevohryzské kyselky). Pokrývá pouze Tepelsko.

Průvodce po minerálních pramenech (3):

Totéž jako (0), pokrývá zbytek západočeské oblasti (mimo Doupovska a západočeských pánví).

Minerální prameny Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1):

Dobré popisy, avšak neobsahuje GPS.

Minerální vody České republiky, (2)

Neuvádí ani GPS, ani použitelné popisy, dost neaktuální. Lze použít pouze jako inspiraci pro pátrání po pramenech jinde neuvedených.

Encyklopedie lázní a léčivých pramenů ... (4)

Totéž jako (2). Ještě méně aktuální.

Mapy.cz:

Jsou poměrně podrobné. Nejlepší přesnost mají značky minerálních pramenů přímo v podkladech turistických map, i když i zde jsou chyby. Průběžně se však aktualizují a zpřesňují. Obsahují pouze významnější prameny a často nelze zjistit jejich stav. Výběr přitom není zcela odpovídající. Např. uvádí poměrně zanedbanou Dřevohryzskou kyselku a kyselku u Podhorního mlýna, a přitom není uvedena významná a pitná Agnes.

E-studánky:

Databáze e-studánky je obsáhlejší, obsahuje i popisy a fotografie, ale je někdy méně přesná v lokalizaci, či obsahuje chyby. Rovněž klasifikace zdroje (minerální, prostý) je často nepřesná, či chybí. Tato databáze je nejrozsáhlejší, jen je pro hledání minerálních pramenů málo přehledná, i kvůli zmíněné nespolehlivé klasifikaci. Do databáze přispívá velké množství uživatelů. To zajišťuje značnou obsáhlost, ale současně také množství chyb, protože pro tolik příspěvků nejsou žádné ověřovací mechanismy – kromě občasných korekcí jinými uživateli.

Papírové turistické mapy KČT:

jsou vzhledem k měřítku a velikosti i nepřesnému umístění značek ještě méně použitelné. Někdy ale obsahují zdroje, které nejsou jinde podchyceny, a dají se jiným způsobem dohledat

NÁZVY PRAMENŮ

Pojmenování pramene je důležitým identifikátorem. Je dobré, aby název byl ustálený a jednoznačný.

Některé prameny jsou v jednotlivých zdrojích uváděny s různými názvy, což ztěžuje orientaci a identifikaci. V této situaci se přikláním k názvům rozšířenějším. Pokud nelze rozhodnout podle četnosti, volím raději názvy starší.

Je-li pramen přejmenován při větší rekonstrukci, a název je rozšířen, uvádím ho pod novým jménem (Tereza / Devátá I).

U pramenů s neustáleným, sporným, či duplicitním jménem se přikláním k pojmenování podle nejbližší obce (Kokašice, Potín).

.